Zlatokorunské stromy

Ve Zlaté Koruně se nachází několik zajímavých stromů. V samotném klášterním areálu stojí na horním nádvoří u kaple Andělů strážných památná lípa kapucínka. Její název je odvozen od tvaru kapuce, do kterého jsou stočeny některé listy. Ten je často spojován s událostí z roku 1420, kdy husité klášter dobyli a na jedné z lip oběsili mnichy z kláštera. Botanikové mají na původ těchto útvarů jiný názor a označují je jako listy kornoutovité, dědičný znak lípy velkolisté variety cucullata. Samotná lípa asi husitské napadení nepamatuje, její stáří je odhadováno na 400 let.

Na klášterním sadě se podařilo vypěstovat novou lípu kapucínku. Listy "kapucínky" se u ní poprvé objevily v roce 2015.

Na první pohled nenápadný strom umístěný ve středu klášterního horního nádvoří (nedaleko kapucínky, z druhé strany kaple Andělů strážných) patří lípa širokolistá naroubovaná na lípu stříhanolistou. Tento strom byl zřejmě vysazen kolem roku 1770 na podnět opata Bylanského.

V klášterní zahradě mezi konventy roste ovocný keř dřín, připomínající spíše strom, který pamatuje ještě poslední mnichy v 18. století. V době fungování kláštera se jednalo o rozšířený keř, který upadl v zapomnění.

Před vstupem do klášterního areálu u vivária (rybník) roste morušovník černý, nejspíš již z 18. století. Morušovníky byly vysazovány jako technické plodiny- potrava pro bource morušového, zdroj hedvábí. Poslední, přes 200 let starý exemplář, ale stále plodí.

Nejstarším stromem Zlaté Koruny je památná lípa velkolistá, která roste na návsi před domem č.p. 26. Stáří stromu je odhadováno na 700 let. Podle kroniky ze 17. století byla tato lípa původně součástí stromořadí. Původní část kmene byla v 19. století zpevněna kamenným zdivem, výše je kmen stažen kovovými pásy, které zabraňují rozvalení.

 

Zpět